Tajemství betonové džungle

Své dnešní vyprávění bych mohla začít obligátním kde bylo, tam bylo, za sedmero horami a sedmero dolinami žil jeden chytrý pudl.Jelikož tento příběh je ale zasazen zcela jiného prostředí a jelikož i ten pudl je opravdu moc chytrý, nebudu mu kazit jeho příběh a nechám ho, ať vypráví sám…

Nechte se pozvat na krátkou procházku betonovou džunglí. Tam někde mezi vysokými domy, sahajícími skoro až do nebe, se nachází jedno kouzelné místo. Nebojte se, nebude to trvat dlouho. Není to daleko. Následujte mě, s'il vous plaît.

Haló, pánové vy tam vzadu, neloudejte se! V této džungli se lehce můžete ztratit, a proto mě následujte. Vite, vite, spěcháme....

Nyní procházíme loukou, na které rostou kouzelné květiny. Kráčejte opatrně, ať je nepošlapete! Zkuste si něco přát a jemně do nich foukněte. Nevím sice, jestli ta květina Vaše přání splní, ale mně se ty letící padáčky moc líbí.

Už se blížíme k cíli naší procházky. Pojďte všichni blíž. Pssst, nesmíme Pana Šneka vylekat… regardez.

A jsme zde. Jsme v hlubokém středu betonového pralesa. Zde se nachází ono překrásné tajné místo. Ví o něm málokdo. Stačí jen rozhrnout rákosí.

A nyní, excusez-moi, musím spěchat domů. Mám před sebou ještě spoustu důležité práce. Tak au revoir, zas někdy příště!